Zrkadlenie

Blog o mojom životnom štýle

Prišli kosy

Ešte nebolo ani sedem hodín a už som začula známy zvuk. Vyšla som na balkón, aby som zistila, či sa nemýlim. Nemýlila som sa. Prišli kosci so svojimi motorovými strojmi. S dvomi. Okrem nich ďalší ľudia, ktorí zbierali predmety, ktoré by boli pre kosačky nebezpečné. A o chvíľu sa už kosy dali do práce a krásne modré kvietky čakanky padali jedna za druhou na zem. Ich život bol ukončený. Teraz tu deň-dva zostanú pokosené zbytky a keď trošku preschnú, vtedy ich pohrabú a odvezú preč. Tráva z nášho trávnika, spolu s čakankou, sa pravdepodobne stanú súčasťou nejakého kompostu. To si myslím ja, ale ako je to naozaj, to by som rada vedela.

Reklamy

8 responses to “Prišli kosy

  1. Jarka 3. júla 2012 o 9:26

    Jé, tak to štěstí, že jsi tu čekankovou loučku, stačila vyfotit před kosením. Já se takle dívala z kuchyňského okna na kopretiny, lidé si je tam chodili trhat, ale než jsem se rozhoupala já, přijeli se sekačkami a bylo po parádě. U nás taky sekají těmi vozítky, ale vzadu na tom rámu, mají velký “pytel”, do kterého tu posečenou trávu, rovnou sbírají, takže na zemi, nezůstane nic. 😉

  2. Daniela 3. júla 2012 o 9:30

    Neviem, prečo nechajú trávu najprv preschnúť a až potom ju zbierajú a odvážajú preč. Je to podľa mňa dvojnásobná práca s dvojnásobnými nákladmi. Jedinou výhodou toho je, že preschnutej trávy je potom menej.

  3. Milan 3. júla 2012 o 16:02

    Ahoj Danielo, tak si představ. že moje manželka tenhle zvuk přímo miluje :-), já vím, moc podobných lidí na světě není, kteří by měli rádi probuzení za zvuků sekaček, ale jak vidíš jsou. Navíc ti budu “hrát na strunu” tak trošku i já, neboť za tím kosením bys neměla vidět nic zlého. Kdyby se totiž nekosilo, trávníky a horské louky zvláště (u těch se to přímo vyžaduje) by zarostly trávou takových vlastností, že by v ní žádné místo pro žádné jiné kytky nezbylo. Takhle stihnou samy pro sebe rozsít semínka a až bude čas, vyrostou na stejných místech znova, opět pro potěchu tvého oka. Nic není Danielo, tak zlé, jak to vypadá, veř mi 🙂

  4. Milan 3. júla 2012 o 16:07

    Danielo, ještě na vysvětlenou, jak je to s kosením u těch horských luk – bylo tím myšleno louky s výskytem ohrožených květných druhů, třeba orchideí, ty se fakt ošetřují tím, že je pokosí po vysemenění a příští rok je jich tam zas o něco více 🙂

  5. Daniela 3. júla 2012 o 17:23

    Ty si možno nečítal môj starší článok, ktorý má názov Nevesty slnka z Petržalky. Dnes to bol náhodou veľmi krátky proces, pretože prišli iba tie dva stroje z fotografií, ale nedošli k nim kosci s tými strunovými kosačkami. (to nás čaká možno zajtra, ale ja nebudem dopoludnia doma, takže si tu môžu hučať koľko chcú) Ten hluk mi je viac nepríjemný ako z tých veľkých strojov. Keď pred siedmou došli, ja som už bola hodinu hore, takže ma nezobudili. Na kosení nevidím nič zlého, práve naopak, pravidelné kosenie oceňujem. Naše sídliskové trávniky by nemuseli zakvitať ničím iným, stačila by tu len tráva. Ale za tie roky, odkedy boli vysiate, je tu už trávy pomenej. Prerástla ju rôzna burina, ale i ozdobné jahody, o ktorých som tiež písala na inom blogu. http://mimiajejsvet.blogspot.sk/2012/06/jahody-so-zltymi-kvetmi.html

  6. Natty 4. júla 2012 o 5:36

    Danielko, probouzet se za zvuku sekačky není asi nic příjemného, stejně jako za zvuku projíždějících aut. Já se probouzím kolem půl páté, to už dávno vyzpěvují ptáčkové a ráno je kouzelné. A posečená tráva ? Asi skončí někde na skládce a z krásných čekanek zůstane jen vzpomínka v podobě tvé kouzelné fotografie…Pěkný den.

  7. Daniela 4. júla 2012 o 6:16

    Dobré ráno, práve som si zapla počítač, keď mi cinkla správa a to bol práve tvoj dnešný komentár 🙂 Takže vstávame obe dosť skoro. O takom čase ešte kosačky nepracujú a autá tiež nepočujem, lebo naše okná nie sú otočené do cesty. Jediné, na čo by som sa mohla zobudiť, sú smetiari, ktorí približne o šiestej chodia vyprázdňovať kontajnery. Ale to iba trikrát do týždňa. Máme po nočnej búrke, konečne sa trošku lepšie dýcha a vyzerá to tak, že každú chvíľu začne znovu pršať, z diaľky už počuť hrmenie. Len nech prší.

  8. Pingback: Rastie ako z vody « Zrkadlenie

Pridaj komentár

Zadajte svoje údaje, alebo kliknite na ikonu pre prihlásenie:

WordPress.com Logo

Na komentovanie používate váš WordPress.com účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Twitter picture

Na komentovanie používate váš Twitter účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Facebook photo

Na komentovanie používate váš Facebook účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Google+ photo

Na komentovanie používate váš Google+ účet. Odhlásiť sa / Zmeniť )

Connecting to %s

%d bloggers like this: